Moderní, takzvaná západní strava se vyznačuje na jedné straně vysokým příjmem nasycených tuků, soli a rafinovaných cukrů a na straně druhé nízkým příjmem omega-3 mastných kyselin a vlákniny. Tento způsob stravování podporuje zánětlivé procesy v organismu, snižuje jeho schopnost bojovat s infekcí, zvyšuje riziko vzniku rakoviny, alergií a autoimunitních onemocnění [1]. Významnou úlohu přitom hraje střevní mikrobiom, který má na imunitní systém přímý vliv. A mikrobiom i imunita jsou zase ovlivňovány výživou [2]. Přestože je v oblasti výživy, mikrobiomu a imunity ještě mnoho neznámých, jisté je, že vyvážená strava s adekvátním příjmem všech makroživin (sacharidy, bílkoviny, tuky) i mikroživin (minerální látky a vitamíny) je pro optimální fungování imunitního systému nezbytná [3].
Jako mikrobiom je souhrnně označováno mikrobiální osídlení lidského těla. Jedná se o velkou skupinu různých bakterií, kvasinek, prvoků a virů, které v určité vzájemné rovnováze osidlují náš organismus, a to jak zvenku (např. kožní mikrobiom), tak zevnitř (např. střevní mikrobiom). Složením našeho mikrobiomu se navzájem lišíme, stejně jako například otiskem prstu, každý máme svou unikátní sestavu mikroorganismů. Největší komunita mikrobů je ve střevech. Střevní mikrobiom, pokud je v dobré kondici, má velký vliv na naše zdraví, chrání nás před infekcemi a potravinovými alergiemi, moduluje imunitní systém, tlumí zánětlivé procesy v těle a tím brání rozvoji mnoha onemocnění.
Existuje dostatek důkazů o tom, že strava s nadbytkem živočišných tuků, přidaného cukru, soli a aditiv nepřispívá ke zdravému složení střevního mikrobiomu, tedy stavu, kdy mají zdraví prospěšné bakterie početní i funkční převahu nad těmi potenciálně škodlivými. Bohužel právě tento způsob stravování, kdy velkou část našeho jídelníčku tvoří tzv. vysoce průmyslově zpracované potraviny, je pro moderní společnost typický. Naproti tomu rostlinná strava je spojována s lepším složením mikrobiomu a lepším metabolickým zdravím. Zvýšení přísunu rostlinné stravy je poměrně snadno proveditelné a lze jím pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom i celkové zdraví. Za prospěšností rostlinné stravy stojí pravděpodobně především škroby a vláknina. Jejich zdroji jsou například obilné vločky, celozrnné a žitné pečivo, luštěniny, kukuřice, quinoa, rýže natural, brambory, ovoce, zelenina, ořechy a semena.
Vliv stravy a mikrobiomu matky na zdraví potomka
Znepokojivé je poznání, že škodlivé účinky stravy se mohou ve skutečnosti rozšiřovat napříč generacemi. Matčina strava může potenciálně utvářet chuťové preference jejího dítěte ještě před narozením, zkreslovat jejich paletu směrem k čemukoli od zeleniny po sladkosti, což může ovlivnit následný sklon k obezitě anebo nezdravé stravě. Kromě toho děti získávají svůj mikrobiom od své matky většinou během porodu, ale také během kojení a vývoje, dokud kolem dvou až čtyř let věku bakteriální rovnováha nedozraje. Nedávné důkazy však naznačují, že mikrobiom může být také přenesen do nenarozeného plodu ještě v děloze. V případě, že matčina strava způsobí škodlivou nerovnováhu jejích bakterií, přenese tuto nerovnováhu na své dítě. Tato vývojová dysbióza zanechává imunitní systém potomka špatně vycvičený k boji s infekcemi a podporuje vznik autoimunitních a alergických onemocnění [1].
1. MYLES, Ian A. Fast food fever: reviewing the impacts of the Western diet on immunity. Nutrition journal [online]. England: Springer-Verlag, 2014, 13(1), 61-61 [cit. 2022-10-06]. ISSN 1475-2891.
2. VILLENA, Julio, Takeshi SHIMOSATO, María Guadalupe VIZOSO-PINTO a Haruki KITAZAWA. Editorial: Nutrition, Immunity and Viral Infections. Frontiers in nutrition (Lausanne) [online]. Frontiers Media S.A, 2020, 7, 125-125 [cit. 2022-10-11]. ISSN 2296-861X.
RIJKERS, Ger T. Nutrition, immunity and human health. British journal of nutrition [online]. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2015, 114(9), 1329-1330 [cit. 2022-10-11]. ISSN 0007-1145.