top of page

Jak na syndrom vyhoření - nejen v práci

Máte pocit, že čas nějak rychle letí? Že jste pořád v běhu? Že nestíháte pořádně

vnímat to všechno, co zažíváte? Možná, že i Vás pomalu pálí syndrom vyhoření. Burn-out je

termín, který známe především z pracovního prostředí - představíme si vrcholné manažery

bez osobního života, co jsou zavření ve svých prosklených kancelářích, jsou tak nějak

bezpáteřní, protože už je jejich práce nebaví, jsou vyhořelí. Syndrom vyhoření ale nepatří jen

profesnímu životu, ale i životu jako takovému. Vždyť i po práci se snažíme žít co nejlépe a

nejefektivněji, a proto někdy i v osobní sféře můžeme zažívat pocit prázdnoty a nenaplnění.

Jak se ubránit hoření a jak mu předcházet? Pojďte si vyzkoušet pár triků, které Vám mohou

posloužit jako prevence!





Najděte si dnes 10 minut na relaxaci. Ne na spánek ani na cvičení, ale na relaxaci.

Co si pod slovem relaxace představit? Jedná se o činnost, při které se věnujeme sami sobě

v takové formě, která je pro nás příjemná a nevede ke konkrétnímu cíli. Můžete si pustit pár

písniček z Vašeho oblíbeného alba nebo si zavřít oči a vzpomenout na dovolenou v Itálii, kde

jste byli minulý rok nebo jen sledovat dech a vnímat, jak se Vám nafukuje a zase vyfukuje

břicho. Cokoliv, co Vás na chvíli zastaví a pomůže ke zklidnění těla i mysli.


Udělejte něco jinak než obvykle. Jeďte o jednu stanici dál nebo naopak vystupte

dřív, kupte si v obchodě něco, co jste nikdy nekoupili, napište někomu, koho jste dlouho

neviděli. Navyklé automatické chování nám sice zjednodušují život, ale také nám „přepínají

mozek na autopilota“. Nevnímáme pak realitu a jen provádíme obvyklé úkony. Náhlým

zásahem nebo malou změnou tohoto autopilota zastavíme a znovu přebereme velení.


Odmítněte alespoň 1 "příležitost". Nemusíte u všeho být, naopak - vybírejte jen to,

co stojí za to. Při odmítání nemusíte být neslušní a zároveň nemusíte nic vysvětlovat. Jen

normální nestihnout všechno. Dokonce je také v pořádku být někdy neefektivní. A to ne

z důvodu našeho pochybení, ale prostě proto, že se vědomě rozhodneme být neefektivní.

Uvedu Vám příklad. Také občas zajdete do kina a dáváte si popcorn? Vyberete si malé

výhodné menu popcornu s nápojem, když u pokladny Vám nabídnou menu střední, které je

jen o 10 Kč dražší. Jasně, že bez váhání bereme střední menu, je ještě výhodnější. Nakonec

ani po tříhodinovém filmu nezvládneme takové množství popcornu sníst a polovinu kyblíku

pak vyhazujeme do koše. V zápalu zdánlivé „výhodnosti“ jsme se nakonec dostali do situace,

která je absolutně neefektivní. Nemusíme na všechno přistoupit, každé nabídce vyhovět.


Vytvořte si rituál. Ranní káva nebo sprcha s hudbou po příchodu z práce nebo

zmrzlina po obědě. Cokoliv, co je Vám příjemného a můžete se na to těšit. Ideálně každý den

nebo 1x týdně, ale pravidelně, tak, abyste i za cenu toho, že odložíte jiné věci, věnovali

trochu času sobě. Rituál může být každý den jiný a Vy si můžete vytvořit jejich seznam, ze

kterého si každý den vyberete. Je třeba se odměnit, a to ne nutně za něco, ale prostě za to,

že jsme na světě. Záchytný bod záměrně naplánovaného příjemného rituálu Vám může být

oporou především v obdobích, kdy se tak úplně nedaří.


Zkuste nesledovat čas. Je pochopitelné, že si ráno musíme nastavit budíka,

abychom vstali a odešli do práce. Hlídat hodiny, obzvlášť doma, už ale není nutné. Čas je

konstrukt, který si vymyslel člověk, pro naše životní funkce není nijak důležitý. Naše tělo díky

cirkadiánnímu rytmu samo pozná, kdy má hlad, kdy se mu chce spát… nemusíme ho

omezovat časovými intervaly. Zkuste jedno volné odpoledne nevědět kolik je hodin.


Trénujte „nic nedělání“. Zvládnete chvíli jen sedět nebo ležet a dívat se před sebe?

Pokud je Vám to nepříjemné, můžete se zkusit pro začátek dívat z okna a sledovat, co se

děje na ulici. Možná ucítíte úzkost nebo jiný nepříjemný pocit, možná si budete připadat

nepatřičně. Zkuste to vydržet. Trénink „nic nedělání“ je pro náš mozek velmi blahodárný,

restartuje nás, dokonce obnovuje nervová spojení v našem mozku a tím pomáhá získat

energii na další úkoly.


Boj proti syndromu vyhoření není nic jednoduchého a zabránit tomu chtít být výkonný

a efektivní, ať už v práci nebo v jiné životní sféře, je obtížnou disciplínou. Pokud ale chcete investovat do něčeho skutečně cenného - do sebe, vyplatí se. Záhy zjistíte, že ten pomalejší,

nevýkonový svět je tak nějak jasnější a Vy si ho můžete víc vychutnat.

11 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page